KABINETÁŘ

Ačkoliv jsem vystudoval francouzskou a italskou filologii na Filozofické fakultě UK, tady jsem především spíš takovým kabinetářem. Nemám vědecké ambice ani potřebu budovat teorie. Čtu, abych rozuměl textu, kontextu i sobě. A tuto zkušenost sdílím. 

Proto je tento blog osobní. Mám v kabinetu vlastní systém — roste z mé čtenářské zkušenosti a z prostoru utvářeného mým výběrem a mou četbou. 

Přesto si chci uchovat míru odbornosti: respekt k textu, k jeho dobovému kontextu i k přesnosti pojmů. Ne proto, abych literaturu uzavíral do terminologie, ale aby některé skutečnosti zůstaly pojmenovatelné a sdělitelné.

📖 Ippolito Nievo – Italova zpověď, přel. Václav Čep, Odeon, 1966
📍 s. 494
📅 26. 2. 2026

Ten den byl vskutku velkým dnem a zasluhuje si, aby na něj italští potomci vzpomínali s úctou. Znamenal prvé znovuzrození národního života a národní myšlenky: Napoleon, kterému jsem tehdy věřil a jemuž jsem později přestal důvěřovat, bude mít vždycky nárok na část mé vděčnosti, protože to vzkříšení v našich dějinách urychlil. (...) Byl to prolhaný, nespravedlivý tyran, ale přišel v pravý čas.